Třicetiletý Tomáš Kapal žije v bytě na pražském Žižkově a už čtyři roky ho sdílí se svým kamarádem. Pro spolubydlení se rozhodl po studiu, kdy si ještě nemohl dovolit platit nájem celého bytu. „S vlastním bydlením jsem se tak trochu rozloučil. Nákup nemovitosti mi přijde aktuálně docela šílený,“ svěřil se.

„Náklady na bydlení pro toho, kdo chce mít vlastní bydlení, jsou u nás jedny z největších v Evropě. I v přepočtu k platu je v podstatě dvakrát dražší než v Německu nebo Anglii,“ uvedl hlavní analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

V celorepublikovém průměru se už několik měsíců v řadě zvyšuje průměrná výše hypotéky. Jen za poslední rok stoupla o skoro půl milionu a v červenci přesáhla dosavadní maxima. Vliv to může mít také na vyšší věk, ve kterém děti opouští byt rodičů, loni to bylo podle dat Eurostatu v průměru až v 26 letech.

Obzvlášť ve větších městech je proto podle analytiků budoucnost hlavně v nájemním bydlení, ale i hledání podnájemního bytu je pro mnohé složitější. Třeba Sabina Janečková pro sebe a svou dceru sháněla byt v Liberci přes tři měsíce.

„Člověk musí hodně koukat na peníze. Nájmy i ceny jsou teď opravdu mazec,“ přiblížila samoživitelka. Aby si bydlení mohla dovolit včetně splacení kauce, musela mít našetřeno. „To už pak jako člověk není schopný nic. Mám osm tisíc a je to pro nás dvě,“ popsala.

Alespoň částečným řešením nedostupnosti bydlení by mohly být mezigenerační hypotéky, které se využívají hlavně v západních zemích. Splácí se několik desítek let a od začátku se počítá s tím, že hypotéku předají rodiče dětem. Už teď přitom u některých českých bank převyšuje průměrná doba splácení dvacet let.

„Ve chvíli, kdy by banky mohly nabízet mezigenerační hypotéky, dalo by se předpokládat, že by se alespoň částečně podařilo dostupnost bydlení zvýšit,“ uvedl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Zatím ale centrální banka doporučuje poskytovat takové hypotéky, které žadatel zvládne splatit do té doby, než přestane vydělávat.

Další růst úrokových sazeb hypoték lze podle analytiků předpokládat

Výrazné podražení bydlení dokládají i data Eurostatu. V Evropské unii byly loňské ceny nemovitostí v průměru o čtvrtinu vyšší než o pět let dříve. V Česku za tu dobu stouply o víc než polovinu. Stoupá taky úroková sazba hypoték, která v červenci dělala 2,23 procenta. To je nejrychlejší zdražování za posledních dva a půl roku.

Růst sazeb mírně snížil i objem nových hypoték, v červenci meziměsíčně o víc než devět miliard korun, přesto by měl být letošní rok co do sjednaných smluv rekordní. „Je pravděpodobné, že růst bude pokračovat, protože Česká národní banka bude pokračovat s růstem úrokových sazeb a postupně budou pravděpodobně růst i tržní úrokové sazby, které se budou promítat do sazeb hypoték,“ uvedl ekonom společnosti Patria Jan Bureš.

Bytovou nouzí jsou často ohrožené seniorky

Iniciativa Za bydlení odhaduje, že problémy s bydlením má zhruba půl milionu domácností, dohromady skoro milion lidí. Až 190 tisícům domácností hrozí, že o bydlení přijdou. Dalších 62 tisíc žije v bytové nouzi, tedy v provizorním nebo nevyhovujícím bydlení. A nejvíc domácností, až 350 tisíc, trápí nadměrné náklady na bydlení. Ve všech skupinách teď přibývá hlavně seniorů.

Odborníci považují jako jedno z možných řešení bytové nouze u starších lidí komunitní bydlení. Ve sdíleném bytě v centru Brna žije i Eva Matějíčková, po smrti manžela jí právě tento projekt vyřešil svízelnou životní situaci. „Byla jsem na Vranově na ubytovně. Nájmy byly veliké, zůstal jeden důchod a dluhy,“ přiblížila. Dluhů už se díky nízkému nájmu dokázala zbavit, a vyjde tak i se skromným důchodem.

Nadměrné náklady trápí až 150 tisíc seniorských domácností, většinou osamělých žen. Podle Iniciativy Za bydlení by měla na obcích vzniknout kontaktní centra, která by jim pomohla situaci řešit třeba příspěvkem od státu. ZDROJ https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/3356800-zvysuje-se-pocet-hypotek-i-vyse-uveru-dostupnost-bydleni-ale-klesa